Špicové a tzv. primitivní plemena

Druh srsti, speciální péče

Krycí srst je postavená, polodlouhá a hustá, podsada je hustá a krátká. Srst je červenohnědá nebo žlutavě červená, malé bílé odznaky jsou přípustné. Štěňata se rodí tmavší, srst získává teprve později svojí konečnou barvu. Stejně jako mnoho daších severských psů má finský špic samočistící srst. Pravidelné česání a kartáčování je však přesto nutné. V srsti tohoto psa se nedrží typický psí zápach.

Základní charakteristické vlastnosti plemene

Živý a zvědavý, ale ne dotěrný. Finský špic je ostražitý a štěká pouze, je-li to nutné. Je přátelský k dětem, domácký a milý, velmi věrný své rodině, nebude však otrocky poslouchat vaše povely.

Celkový vzhled plemene

Ve Finsku toto plemeno rovněž oceňují pro jeho krásný a silný hlas, který vyniká zvláště při lovu.Sympatický a veselý pes střední velikosti s ohnivě rezavou hustou srstí. Uši jsou maličké, stojaté, špičaté a vysoko posazené. Oči má nevelké, šikmo posazené. Je to pes téměř kvadratického tvaru s hlubokým a silným hrudníkem. Ocas má chlupatý, od samého základu směle zatočený nahoru.

Fyzické vlastnosti, pohyb

Tento pes je rád venku, ale sám v boudě šťastný nebude. Nejšťastnější je ve společnosti několika dalších psů. Finský špic se samozřejmě hodí na venkov, ale je známo mnoho špiců, kteří si vedou dobře i ve městě, pokud mají dostatek pohybu. Finský špic leží rád u nohou svého pána.

Společenská charakteristika

Tento pes většinou nemá problémy s kontaktem s ostatními psy a jsou milí i k dětem. Neznámou návštěvu vždy oznámí, ale u toho to také zůstane, protože tento špic není žádný obranář.

Výchova plemene

Kdo hledá psa, který perfektně poslouchá, neměl by si kupovat finského špice. S velkou dávkou trpělivosti, porozumění a důslednosti naučíte tohoto psa základním pravidlům.

Zajímavosti, původ

Finský špic má svůj původ u dávných psů národa v sukni - Finů, kteří žili v nevelkých společenstvích v lesích a vydělávali si lovem a rybolovem. Avšak s objevením jiných plemen psů začalo Finských špiců postupně ubývat a zachránili se pouze v severních krajích Finska, Laponska a Karélie. Díky námaze dvou skandinávských myslivců Chugo P. Sandberga a Chugo Rosa bylo toto vzácné plemeno zachráněno.