Ohaři

Druh srsti, speciální péče

Irský setr (Irish Red Setter) má na hlavě, předních stranách končetin a na konečcích ocasu srst krátkou a jemnou, na ostatních částech těla a končetin je mírně delší. Srst je hladká a zcela prostá kudrlin či kadeří. Na horních částech uší je srst pernatá, dlouhá a hedvábná. Na zadních částech předních i zadních končetin je srst dlouhá a jemná. Poctivé množství srsti je také na břiše, její kraje mohou být rozšířené až na hruď a hrdlo. Tlapky jsou mezi prsty dobře pernaté. Ocas je pokrytý třásněmi mírně dlouhých chlupů. Každé zpeření je rovné a hladké. Zbarvení je bohatě kaštanové, avšak bez stopy černé. Bílé zbarvení na hrudi, hrdle a prstech nebo malá bílá hvězda na čele či úzký pruh nebo požár na nosu nebo na tváři nejsou příčinou diskvalifikace.

Základní charakteristické vlastnosti plemene

Irský setr je svérázný, osobitý, atletický a velice kvalitní pes, s laskavým výrazem. Má značně vyvážené proporce. Svým temperamentem je horlivý a aktivní, povahou pak inteligentní, laskavý a velmi loajální.

Celkový vzhled plemene

Hlavu má dlouhou a hubenou. Čenich a lebka jsou stejné délky a paralelních linií. Lebku má oválnou s dobře ohraničeným týlovým výčnělkem. Stop je dobře definovaný. Nos má široce otevřená chřípí, jeho zbarvení je tmavě mahagonové, tmavě ořechové nebo černé. Čelisti mají téměř stejnou délku. Oči by neměly být příliš velké, mají tmavě lískovou nebo tmavě hnědou barvu. Uši jsou mírné velikosti a jemné textury, nízko, poněkud dozadu posazené, svěšené blízko u hlavy. Krk je poněkud delší, velmi svalnatý, ne příliš silný a mírně klenutý. Tělo je vždy úměrné velikosti psa. Hruď má hlubokou, vpředu dosti úzkou. Bedra má svalnatá a mírně klenutá. Ocas je mírné délky, úměrný k velikosti psa, dosti nízko posazený, u kořene silný, směrem ke konci se zužuje, je nošený v úrovni nebo pod linií zad. Přední končetiny má rovné, šlachovité a dobrých kostí. Zadeček má silný a široký. Zadní končetiny jsou od boků ke hleznům dlouhé a svalnaté, od hlezen k tlapkám pak krátké a silné. Tlapky má malé a velmi pevné, se silnými a klenutými prsty blízko u sebe. Pohyb je volný, při chůzi je hlava držená vysoko. Přední končetiny směřují dobře vpřed, jsou však zvedány jen nízko. Křížení nebo proplétání končetin je nepřijatelné.

Fyzické vlastnosti, pohyb

Přestože jde o původně loveckého psa, dá se dobře chovat i v bytě. Názor, že potřebuje extrémně mnoho pohybu je diskutabilní. Je však nutné pravidelné venčení, alespoň 30 minut ráno a odpoledne, večer pak procházku prodloužíme. Nedoporučuje se mít psa střídavě ve venkovním kotci a doma, protože pobyt venku by pak mohl považovat za trest. Pokud je chován doma, vytvořte mu tichý koutek stranou rodinného ruchu.

Společenská charakteristika

Irský setr je inteligentní, trochu svéhlavý, ale přesto dobře cvičitelný pes. Z hlediska myslivosti je ovšem výcvik trochu náročnější než u ostatních loveckých psů, proto není mezi myslivci tak rozšířen. Přesto je to vynikající lovecký pes s dobrým nosem, výbornou pracovní způsobilostí, vytrvalostí, temperamentem a neutuchající ochotou k práci. Mezi majiteli je oblíbený také pro svoji hravost, přítulnost, laskavost a oddanost. Není agresivní, naopak je mírný, kamarádský a spolehlivý

Výchova plemene

Tento pes se velice snadno naučí to, co od něj očekáváte. Důslednou, láskyplnou a vyrovnanou výchovou toho dosáhnete nejvíce.

Zajímavosti, původ

Irský setr vznikl v Irsku pravděpodobně systematickým křížením Irského červenobílého setra s neznámým červeným psem. Původně se vedle sebe choval jak Irský červený setr, tak červenobílý setr a jejich majitelé je běžně křížili ve snaze získat co nejlepší jedince pro práci. Červených setrů však bylo zpočátku méně. Teprve postupně začala jejich obliba stoupat, protože byli považováni za elegantnější . Největší rozmach v chovu Irských červených setrů nastal ve druhé polovině 19. století. V Čechách se začal Irský setr objevovat nejdříve především na šlechtických honitbách, ale koncem 19. století, kdy nastal rozvoj myslivosti a chovu zvěře, vzrůstal i počet chovných stanic a za první republiky jich bylo již nepočítaně. Dnes je u nás registrováno několik desítek chovných psů a fen v reproduktivním věku.