Druh srsti, speciální péče

Maltézáček má hustou, jasnou a lesklou srst, těžce padající k zemi, hedvábné struktury. Srst je na všech oblastech těla velmi dlouhá, její délka přesahuje výšku Maltézáčka. Je rovná, bez stopy vln či kadeří, dobře přiléhající a bez podsrstí. Přiznané zbarvení je čistě bílé, světlý slonovinový nádech je povolen. Stopy světlých oranžových odstínů jsou tolerované, ne však žádoucí. Čenich nosu a podušky na tlapkách musí být jednoznačně černé. Ocas je nasazený v linii zádě, zatočený přes hřbet, porostlý dlouhou heboučkou srstí. Maltézáček má srst, která je velmi náročná na péči, avšak nelíná. Je nezbytné ji denně opatrně pročesávat a kartáčovat, na hřebenu se nám odumřelé chlupy zachytí, a také pravidelně mýt. V místech očních koutků často vyrůstají chloupky, které oko dráždí a vytvářejí nehezké stopy po slzách, proto je lepší tyto chloupky pravidelně odstraňovat. Maltézáček se hodí výhradně pro držení v bytě.

Základní charakteristické vlastnosti plemene

Maltézáček je živý, veselý, laskavý, velmi poddajný a velmi přizpůsobivý pejsek. Je také velice společenský a inteligentní, tvárný a učenlivý, zároveň však poněkud přecitlivělý. Maltézáček nadevše miluje svého pána, ke kterému silně, oddaně a citlivě lne.

Celkový vzhled plemene

Maltézáček (Maltézský psík) je pokrytý velice dlouhou, bílou srstí a je charakteristický svým krásným, hrdým a noblesním držením hlavy. Je přízemní, podlouhlé, avšak přiměřené postavy, obdélníkového rámce, s rovným hřbetem, prostorným, k loktům dosahujícím hrudníkem a dobře vyvinutým hrudním košem. Hlavu má širokou, přiměřeně dlouhou, bohatě osrstěnou, s čenichem tvořícím třetinu celkové délky hlavy a výrazným stopem. Lebka je na horní části plochá a mírně delší než čenich. Přechod od čela k čumáku jako by ho dělil na dvě různé části. Nosní hřbet má rovný, při pohledu z boku vertikální, s bohatým vousem. Čenich je plný, s otevřeným chřípím, kulatý a naprosto černý. Délka čenichu je v poměru 4:11 k délce hlavy. Oči má otevřené, tmavé a zakulacené, s těsně přiléhajícími víčky, a s živým a pozorným výrazem. Jsou větší, než by se očekávalo, a neměly by být zasazeny příliš hluboko. Uši mají trojúhelníkový tvar, jsou vysoko posazené, ploše přiléhají k hlavě, a jsou porostlé dlouhou srstí. Krk je nesený vzhůru a dlouhý jako polovina jeho výšky v kohoutku. Končetiny má rovné, spíše kratší. Ocas je vysoko posazený, u kořene silný, ke konci se zjemňuje. Délka těla o 38 % převyšuje jeho výšku v kohoutku. Délka hlavy je v poměru 6:11 k jeho výšce v kohoutku. Jeho chůze a pohyb jsou lehké, volné, s krátkými a velmi rychlými kroky v klusu.

Fyzické vlastnosti, pohyb

S maltézáčkem nemusíte na dlouhé procházky, ale pokud jste zapálení výletníci, bude vás tento psík s potěšením doprovázet.

Společenská charakteristika

Maltézáček je nesmírně oddaný a mazlivý pes. Je spíše klidnější povahy, s vnímavým, citlivým a laskavým charakterem. Miluje hrát si s dětmi. Je to vynikající společník a nenahraditelný přítel. Maltézáček je živý, veselý, laskavý, velmi poddajný a velmi přizpůsobivý pejsek. Je velice inteligentní, tvárný a učenlivý, zároveň však poněkud přecitlivělý a nesmí se vychovávat tvrdým způsobem, neboť tvrdá slova a hrubé povely jej velice zraňují! Vychovávejte ho proto vesele a po zásluze ho vždy pochvalte a odměňte. Je také velmi vnímavý na rodinné vztahy a náladu ve svém okolí. Maltézáček nadevše miluje svého pána, ke všem členům rodiny silně, citlivě a empaticky lne a je nerad ponechán o samotě.

Výchova plemene

Výchova je poměrně jednoduchá, protože maltézáčci jsou rádi se svou rodinou a vždy se poměrně snadno přizpůsobí okolnostem. Jsou velmi citliví na tvrdá slova a nesmějí se vychovávat přísně. Maltézáček nevyhledává konflikty a vychází většinou dobře jak s ostatními psy, tak s domácími zvířaty a dětmi. I když přijde návštěva, chovají se vzorně.

Zajímavosti, původ

Tvrdit s plným přesvědčením, že Maltézáček pochází z Malty, se v současné době již nesetkává s pochopením. Maltézáčci sice byli po dlouhé věky na Maltě známí, v té době však současně sklízeli velkou popularitu také na Filipínách a v Číně. Předpokládá se, že je do těchto zemí zavezli féničtí kupci právě z Malty. Jméno tohoto roztomilého psíka tedy neznamená, že jeho dávný původ byl soustředěn na ostrově Malta. Přídavné jméno „maltézský“ totiž pochází ze semitského slova „mŕlat“, což v překladu znamená „útočiště“ nebo „přístav“. Z kořenu tohoto semitského slova dodnes vychází jména mnoha pobřežních míst, jako např. Jaderský ostrov Meleda, sicilské město Melita, a také ostrov Malta. Předci tohoto malého psíka žili v přístavech a pobřežních městech v centrálním Středozemí, kde razantně lovili myši a krysy, které hojně nacházeli v přístavních skladech a na palubách lodí. Na seznamu psů, kteří existovali již v době Aristotela, je zmíněno plemeno malého psíka, kterému připsali latinské jméno „canes melitentes“. Maltézáček byl známý také ve starověkém Římě u římských patricijů, jako oblíbený společník vdaných paní, a byl chválený také Strabonem, latinským básníkem 1. století našeho letopočtu. Zobrazení Maltézáčka mnohými renesančními malíři, jako např. Rubens a Goja, ho zpodobňují jako malého psíka, důstojně stojícího uprostřed dobových salonů po boku krásných dam. Na konci 19. století toto roztomilé plemeno velmi prořídlo a Maltézáček byl velice vzácný. Avšak díky specialistům, kteří se zaměřili na jeho záchranu a šíření, se zániku tohoto plemene zabránilo.